[play soundtrack]
Včera jsem prvně udělal něco, co jsem měl nejspíš udělat už dávno. Nezastírám, bylo to na radu mé moudré Zoe. Přípravy trvaly vlastně už celý předchozí týden a spočívaly ve vymýcení veškerých činností co jen trochu hrozily připadnout na sobotu, případně jejich přesunutí. Reorganizace se dalekosáhle vyplatila a já nemusel jeden den po velmi dlouhé době vůbec nic. Vstal jsem v poledne s vědomím, že nevím co mě čeká, ale bude toho jen trocha. A že to byla příjemná trocha.
Oproti mému očekávání to nebyl neproduktivní den a to podstatné, v čem se lišil, byl přístup. Všechno byl podstatně menší problém a stres jakoby neexistoval. Přál bych si tohle zažít častěji a umět to navodit i ve standardně produktivních dnech.
Navíc jsem si po delší době znovu ověřil, že by mě asi bavilo učit. Zjišťovat jak dotyčný přemýšlí a podat mu to srozumitelně pro jeho vnímání je výzva a zábava a když náhodou už víte, jak příjemce vašich mouder přemýšlí, je to čirá radost. Jako profesi bych to asi neunesl, nechat si něco co mě baví znechutit špatným ohodnocením a faktem, že se musím vnucovat někomu koho to nezajímá, nehodlám. Ne pokud mám na vybranou. Ale činnost jako taková je zábavná a přínosná a čas od času si to rád užiju. A to je příjemné staronové zjištění.
No comments:
Post a Comment